Přeměňovat interiéry, to je maso. Je to pro nás jako medium stejk, který si labužnicky vychutnáváme sousto po soustu a mazlíme ho v pepřové omáčce (všem veganům sorry). A toto je první část rozkrojené pečínky, kterou startujeme seriál o přeměnách, co máme na svědomí. Začínáme zostra, z vlastních řad. Přečtěte si článek o tom, kterak Terka ze starého polozboru vykouzlila zámek splněných přání.
Terka:
Dům v Dolních Kounicích jsme si s manželem koupili v roce 2016 a v roce 2018 jsme se do něj stěhovali. Město Dolní Kounice jsme si vybrali pro jeho malebnost, je zde řada památek a rozhodně všem doporučuji ho navštívit. Při vyklízení domu jsme našli fotku původního domu z doby, kdy byl postaven a k našemu údivu nebo možná až zděšení na ní bylo napsáno jméno Rafael, což je naše rodinné příjmení. Takže asi osud. 😊
Dům jsme chtěli zrekonstruovat tak, aby se co nejvíce podobal tomu původnímu, takže jsme opět vsadili stejnou velikost oken a zrenovovali vchodové dveře, jejichž část jsme našli na půdě.
Vždy jsme snili o světlém a prostorném domě, proto jsme všude, kde se dalo, umístili okna. Až do té míry, že se nám teď nikam nevleze skříň. Museli jsme tedy vytvořit šatnu, ach. Ve spodní části domu jsme probourali tři místnosti a vytvořili jeden velký prostor, kde je kuchyň, jídelna a obývák. Dominantou této centrální místnosti jsou kachlová kamna.
Tuto část domu osvětlujeme keramickými svítidly od furnitiérky Disproporce. Ta sbírá porcelán, který byl vyhozen a odsouzen k zániku a navrací ho v nové formě jeho užití. Na její kousky se můžete mrknout tady.
Další místnosti v přízemí jsme stavebně upravili jen lehce, máme tady pracovny, koupelnu a samozřejmě i obyčejovskou dílnu. V chodbě na zemi jsou půdovky (pálená kamenná dlažba), které jsme vzali z půdy, vyčistili a dali do spodní části domu. Dlažba z chodby už se nepodařila zachránit celá, tak jsme její zbytek dali do koupelny. Vnitřní okno a dveře máme taky původní. Milujeme totiž recyklaci a vše v domě, co se dalo jakýmkoli způsobem využít, jsme použili.
Z půdy jsme také udělali obytnou část, protože chceme mít hodně dětí, tak abychom se sem všichni vešli. 😊
Většinu nábytku jsme pořídili na obyčeji, jako třeba postel v ložnici od furnitiéra Homefurniture nebo do koupelny umyvadlovou skříňku od furnitiérky Pupiks. Využili jsme i plno věcí z domu, jako například staré okenní rámy, ze kterých jsem vytvořila rámečky na fotky z cest.
Dvůr je pořád ve stádiu úprav, ještě plno věcí pořád není hotových a o zahradě raději mluvit vůbec nebudu. 😊 Minulý majitel byl vášnivý včelař a nechal nám na zahradě plno starých, už nevyužitelných dřevěných včelích úlů, tak jsem je přetvořila na truhlíky na bylinky.
A jako bonus na tom celém je výhled z oken.
Pokud máte pocit, že se vám to doma nějak nezdá, zavolejte SOS linku Obyčej a my s nadšením přijedeme až k vašemu prahu. Stačí napsat na mail poslipostu@obycej.cz.
Fotografie Dereck Hard, pro rubriku Livin’ Red Bull cz
